Čím jsou způsobeny naše emoce

Jedním z hnacích motorů nejen lidí, ale i mnoha dalších živoÄiÅ¡ných druhů, jsou emoce. Bez nich se zkrátka neobejdeme, neboÅ¥ nám dávají valnou Äást motivace k naÅ¡emu jednání. OvÅ¡em na rozdíl od toho, co si běžnÄ› pÅ™edstavujeme, nevznikají náhodnÄ› a ani nejsou řízeny naší vůli Äi vÄ›domím. Ve skuteÄnosti nad nimi nemáme prakticky žádnou vládu.

 

Vznikají totiž působením kombinací nejrůznÄ›jších hormonů, které jsou vyplavovány do krevního Å™eÄiÅ¡tÄ› na základÄ› nejrůznÄ›jších vnitÅ™ních i vnÄ›jších podnÄ›tů. Jejich důsledkem je pak pocit urÄité emoce, Äi kombinace emocí.

 

 

Asi nejlepším příkladem je serotonin. Pokud se cítíme Å¡Å¥astni, je to proto, že nám krví protéká vyšší množství tohoto hormonu, než je obvyklé. Nemá to tedy nic spoleÄného s naším vÄ›domím. Jedná se o pouhou reakci tÄ›la na podnÄ›t, podobnÄ› jako je tomu například u adrenalinu ve chvílích nebezpeÄí.

 

To je také důvod, proÄ jsou dÄ›ti v pubertÄ› tak emocionální. Není to jejich chyba, jejich tÄ›lem v tomto období koluje spousta nejrůznÄ›jších hormonů. To je také důvod, proÄ tyto emoce cítí mnohem intenzivnÄ›ji než dospÄ›lý ÄlovÄ›k. To bychom si mÄ›li uvÄ›domit, než zaÄneme svého potomka peskovat, že danou vÄ›c zbyteÄnÄ› dramatizuje.

 

 

Podobně je tomu u menstruujících žen. I zde se hormonální hladiny prudce mění, a s tím souvisí také změny nálad. Bez ohledu na to, co jim řekneme, si nemohou pomoci, aby se takto necítily. S tím je nutné se zkrátka smířit.

 

Znamená to ale, že bychom měli svým emocím podléhat? Rozhodně ne vždy. Jsme dost chytří na to, abychom věděli, kdy jim můžeme dát volný průchod, a kdy je přeci jen vhodnější je držet v sobě, alespoň krátkodobě.

 

Zde je vÅ¡ak nutné poznamenat, že dlouhodobé potlaÄování emocí také není nic zdravého, a může vést k mnoha psychickým problémům. RozhodnÄ› tedy nelze podceňovat jejich vliv na naÅ¡e celkové zdraví a pohodu. PÅ™eci jen, jsou zde z nÄ›jakého důvodu.